Maminko a tatínku
Milá maminko a tatínku,
Nerozmazlujte mě.
Vím velmi dobře, že bych neměl dostat všechno, o co si řeknu. Jen vás zkouším.
Neopravujte mě před ostatními, jestli můžete.
Více si vezmu vaši připomínku k srdci, když ji řeknete tiše jenom mně.
Nezesměšňujte mě a nemyslete si, že moje nepatřičné chování znamená, že jsem špatný.
Vzbuzuje to ve mně pocit méněcennosti.
Nerozčilujte se, když řeknu, že vás nenávidím.
Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc nade mnou.
Nevěnujte příliš pozornosti mému churavění.
Někdy mi přináší pozornost, kterou nepotřebuji.
Nepeskujte mě.
Když do mne budete rýpat, budu se muset bránit, že budu dělat hluchého.
Nepodplácejte mě a nedávejte mi ukvapené sliby.
Pamatujte, že se cítím strašně podveden, když je nedodržíte.
Nebuďte nedůslední.
To mě naprosto mate a ztrácím ve vás důvěru.
Neříkejte, že moje obavy jsou hloupé.
Jsou hrozně opravdové a vy můžete udělat hodně, abyste mě uklidnili, když se mě budete snažit pochopit.
Nemyslete si, že omluvit se mi je pod vaši důstojnost.
Vaše omluva ve mně vyvolává překvapivou náklonnost k vám.
Nesrovnávejte mě s nikým jiným.
Mějte mě rádi takového, jaký jsem.
Nezapomeňte, že nemohu uspět bez velkého pochopení a lásky...
To vám ale vlastně nemusím říkat, že?
Miluji Vás