Závažné rozhodnutí
"Jestli mě to nenecháš udělat, nemůžu jít do školy! Moc bych se styděla... Je to strašně důležité, marni!" Alena se rozplakala. Byla to její nejúčinnější zbraň.
"Dobrá, dělej, jak myslíš..." broukla matka a odhodila lžičku do dřezu. Budeš vypadat jako strašidlo. Tím hůř pro tebe."
V dalších třiadvaceti rodinách se odehrála více méně podobná scénka. Byly to děti z jedné třídy jedné školy. Toho dne učinily závažné rozhodnutí. Ale žáků v té třídě bylo 25. Takže jen ve dvacáté páté rodině proběhlo všechno jinak. Eva byla zosobněním obav, maminka a tatínek se snažili ji povzbudit. Holčička se už po patnácté běžela podívat do zrcadla.
"Budou si ze mě dělat legraci, určitě. Vzpomeň si na Martinu, která mě nesnáší, nebo na Pavla, který mi říká ,rybářský prut... Čekají jen na to." Velké slzy se začaly kutálet po dívčině tváři. Snažila se najít sportovní čepici. Když si ji nasadila, byla jí trochu širší.
Tatínek ji klidně pozoroval: "Nic se neboj, Evičko. Brzy ti zase narostou. Na léčbu reaguješ moc dobře a za pár měsíců budeš v pořádku." "Ano, ale podívej se!" Eva se zdrceným výrazem ukázala na svou lesklou a růžovou hlavu, která se odrážela v zrcadle. Léčení leukemie, kterou onemocněla před dvěma měsíci, způsobilo, že jí vypadaly všechny vlasy.
Maminka ji objala: "Odvahu, Evi. Brzy si na to zvyknou, uvidíš..." Eva popotáhla, nasadila si čepici, popadla batůžek a vyrazila.
Před dveřmi třídy se jí srdce prudce rozbušilo. Zavřela oči a vešla. Když je zase otevřela, aby trefila do lavice, uviděla něco zvláštního. Všichni, úplně všichni její spolužáci měli na hlavě čepice! Otočili se k ní, usmáli se, sundali čepice a zahlaholili: "Vítáme tě zpátky Evo!"
Všichni byli ostříhaní dohola, dokonce i Martina, která byla tolik pyšná na své dlouhé vlasy, i Pavel i Lenka a Jakub a Veronika... Všichni. Vyskočili a objímali Evu, která nevěděla, jestli má plakat, nebo se smát, a jen zašeptala: "Děkuji..."
Od stolku se usmíval i učitel Dohnal, který si vlasy neostříhal, protože byl holohlavý a hlavu měl jako kulečníkovou kouli.